Sedí blondýnka a brunetka, popíjejí kafe a koukají na zprávy.
Ukazují nějakého chlápka, co stojí na mostě a vyřvává, že skočí.
„Vsaď se že neskočí,“ povídá blondýnka.
„Vsaď litr, že jo,“ brunetka na to.
Chlápek přeci jen skočí. Blondýnka se vytasí s tisícovkou, ale brunetka na to: „Díky, ale já to nevezmu. Seš kámoška a já to viděla už ve zprávách o páté.“
„Já taky,“ odvětí blondýnka, „ale nikdy by mě nenapadlo, že skočí znovu.“
Přijde blondýna do obchodu a přeje si kšiltovku. Prodavač ji nějaké nabídne, blondýna si je všechny vyzkouší, ale stale opakuje: „Nee, ta se mi nelíbí…, to není ono…, nemáte nějaké jiné…?“ Prodavač proto zajde do skladu, přinese blondýně další, ale blondýně se žádná nezdá. „Slečno“ povídá jí prodavač „jsme nejlépe vybavený obchod ve městě a jiné druhy kšiltovek se ani nevyrábějí, tak já opravdu nevím co chcete!“ „Víte, já bych chtěla takovou tu kšiltovku, no… to musíte znát…, no, takovou tu s tím kšiltem dozadu.